Říp (Česko)

Památná hora České republiky doplněná románskou rotundou z 11. století. Jedná se o symbol české krajiny a češství, a to nejenom díky pověsti o praotci Čechovi. Ten putoval ze země Charvátské a nikdo dodnes neví, proč skončil právě zde na hoře Říp. Možná to bylo kvůli jeho únavě a únavě jeho družiny, možná to bylo podmanivou krásou zdejšího okolí. Pro mnohé je hora Říp poutním místem. V minulosti se zde konala nejedna manifestace.

Hora Říp se geograficky řadí do Ústeckého kraje. Nachází se poblíž Roudnice nad Labem. Říp je viditelný již ze vzdálenosti několika kilometrů. Zvonovitý tvar Řípu má strategickou polohu díky umístění mezi řekami Labe, Vltava a Ohře. Už ze svahů Řípu je za krásného slunečného počasí patrný daleký výhled. Z hory Říp si můžeme prohlédnou jak panoráma Krkonoš, tak i obrysy našeho hlavního města, Prahy. Celá masa se zdvíhá z úrodných polabských rovin. Nachází se v nadmořské výšce 401 metrů.

Vrchol hory je poznamenán činností lidí, ale v dobrém slova smyslu. Je zde vystavěna rotunda svatého Jiří. Jedná se o stavbu románskou z 11. století. Roku 1126 byl tento kostelík knížetem Soběslavem obnoven a doplněn o věž. Důvodem bylo vítězství v bitvě u Chlumce, kde se úspěšně střetla česká vojska s německým císařem Lotharem. Původně se jednalo o dílo zasvěcené svatému Vojtěchovi, později pak sv. Jiřímu. Rotunda má díky opukovým kvádříkům světlou barvu. Ve vnitřních prostorách nalezneme Památník českého státu. Geologické složení se podstatně vymyká. Nalezneme zde šedý čedič s olivínem a magnetitem, který byl při stavbě promítnut do dlaždic se šipkami. Ty naznačují odchylku kompasů.

Tato památná hora Říp se stala inspirací pro mnohé umělce. Díky její nápaditosti vytvořili některá svá díla například básníci Jan Neruda, Svatopluk Čech, Jaroslav Vrchlický či Julius Zeyer nebo Karel Toman a Josef Hora a mnozí další. Její krásu opěvovali ve svých dílech také malíři, jakými byly takové kapacity jako Josef Mánes, Alois Bubák, Hugo Ullig či Julius Mařák, Karel Liebscher, Mikoláš Aleš nebo Max Švabinský. Mezi další patřili Václav Rabas, Jan Zrzavý nebo grafik Cyril Bouda.

Známou historií Řípu je vyzdvižení památného kamene pro Národní divadlo. Událo se tak roku 1868, konkrétně 10. května, kdy na byl na úpatí hory nad Ctiněvsí vyzdvižen právě jeden ze základních kamenů pro pražské Národní divadlo. Dnes je hora Říp uznána jako národní kulturní památka.

Každoročně se sem vydávají mnohé průvody a procesí. Velmi známá je například svatojiřská pouť. Lidé se přicházejí kochat nejenom pohledem z památné hory, nýbrž se nechají ovinout i historií, která prýští ze všech koutů. Někteří sem přicházejí i kvůli rozmanité flóře. Najít zde mohou dokonce vzácné rostliny. Typický zalesněný terén zde není odjakživa. Teprve v 19. století zde byly uměle vysázeny duby, habry a javory.

Obrázky hory Říp

Obecné informace o Česku

Kategorie: